Pržno

Soláň

Ve středu, desátého dubna, jsme se třemi osobními auty /13 osob/ vypravily na „Horňáky“. Nejdříve jsme se zastavily v Novém Hrozenkově a podívaly jsme se na záhon kvetoucích tulipánů. Bylo také možno si letos naposledy prohlédnout výstavu kraslic pocházejících z rukou valašských maléreček. Bylo se na co dívat.

Dále jsme pokračovaly na Soláň. V příjemné kavárně krásného hotelu se stejným jménem jsme si mohly hotel prohlédnout, vychutnat si kávu či čokoládu v připraveném salonku a setkaly jsme se s milým personálem.

Naše cesta pokračovala do ateliéru známého valašského malíře Karla Hofmana. Přijala nás jeho dcera, velmi milá paní a popovídala nám o svém otci, jeho životě v Jablůnce i na Soláni, studiích v Itálii a mnoho dalšího. Bylo zde možno shlédnout, ale také zakoupit si různá umělecká dílka, což mnohé z nás také učinily. Strávily jsme tam určitě víc než půldruhé hodiny a odcházely jsme plné dojmů a cestou ještě chválily jejich krásnou a udržovanou zahradu.

Vrátily jsme se zpátky k hotelu Čarták a rozhodly se vybrat si něco ze široké nabídky valašských jídel.

Po dobrém obědě jsme měly ještě poslední zastávku ve známé soláňské Zvonici, kde jsme měly možnost shlédnout výstavu díla fotografa Josefa Bosáka. Také tady se nám líbilo a po prohlídce jsme krásné místo ve valašských horách opouštěly.

S hlavou plných dojmů jsme se vrátily domů kolem čtvrté.

Příště, 15. května pojedeme do Valašského Meziříčí, na exkurzi do sklářské školy, do pražírny kávy a podívat se na výrobu keramiky.

Všichni jsou zváni, i ti, kteří s námi ještě nebyli nebo nemají důchodový věk.