Pržno

Dnes se v Pržně  probouzíme do větrného rána, ale je poměrně teplo a i slunce svítí. Takže plánovaný pochod po dědině s medvědem má příznivé podmínky, hlavně že neprší!

Od rána se v prženské hospodě chystají pořadatelé a účastníci masopustní taškařice, převlékají do masek, i několik dětí je připraveno a v maskách jsou  k nepoznání.

Hlavní pořadatel Martin Janírek (Machulák) je trošku nervozní, zdá se, nemá ani plánek pochodu, že se to bude řešit doslova "za pochodu". Přicházejí další Pržňané v různých převelecích, kteří doplní průvod masek a hodně přišlo i "civilistů", protože vodění medvěda tu už dávno nebylo (možná 20 let?). 10 hodin odbilo a do hospody vpluje sousedka Leona Pagáčová (roz. Viková) v překrásném valašském kroji, s mísou nasmažených koblih a půllitrem slivovice. Je příjemné zjištění, že Pržňané se hned "chytli" a ví, co se patří. Počastuje přítomné a jelikož muzikanci i celý průvod už je připraven vyrazit, tak jde Leona jako první na čestný – první tanec s medvědem. Role medvěda se zhostil kamarád Martina z Valašského Meziříčí, je dostatečně vysoký, ale nevím, zda bude dostatečně zdatný a zvládne tolik tanců, protože muzikanti hrají hned k prvnímu tanci několik slok písně. Jestli to tak půjde dál, tak to medvěd dlouho nevydrží a bude muset požádat někoho o alternaci. První trasa je vybrána směr Čtvrtě,  průvod se tedy vydává na pochod podél Hájku nahoru a už Martin v roli principála huláká do megafou u Trávníčků, že je zde medvěd a požaduje tanec s hospodyní. Po chvíli se otevírají první dveře dnešní masopustní poutě a hospodyně – doktorka Karla Trávníčková (pro Pržňany však Kája Viková) s plechem buchet skáče medvědovi do náruče. Má ještě mokré vlasy z pod sprchy – a hned k medvědovi. V tom větru jí aspoň vlasy trochu přeschnou. Průvod jde poctivě dům od domu přes celé Čtvrtě, po poledni už slyšíme muziku v dolním konci a vidíme, jak medvěd vytáží Jitku Pagáčovou a snímá to i televize, však hned večer se v hospodě můžeme přesvědčit, že opravdu se naše vesnička ocitla v hlavních večerních zprávách.

Fotodokumentace zachycuje závěrečnou štaci – na horním konci, chytám s foťákem průvod u Machýčků, Věrka už nabízí koblihy a chleba se sádlem, Karel častuje přítomné štamprlkama. Na nebi jsou krásné mraky, které dotváří atmosféru hezkých fotek, jen ten sníh chybí.  A zpátky dole – někteří už nezvládají, řezník je opřený o plot, kůň se také už pomotává a bubeník sedí  u plotu a psi okolo něho pobíhají. Poslední tanec si medvěd vyžádá u Zubíků – Jana vychází s koblihami, posléze i Martina odchycena a může medvědovi do náruče. Ještě se jde do "Ulice", ale u Kovářů nejsou ženy v domě, tak Jarek přispěchá aspoň s příspěvkem do kabelky těhotné nevěsty a ukáže nám, jakou krásku má na plakátě v garáži. Krátká zastávka u charity, ale jenom se zahraje, žádná sestřička ani klientka nevychází.

A už jsme zpět v hospodě, obdivuji medvěda, že zvládnul celý okruh Pržnem bez alternace, dokonce na něm nejsou ani známky opilosti (to vybral Martin pevného muže), pro účastníky pochodu je připraven guláš, rozloučíme se s hudebníky, kteří měli opravdu dlouhou "šichtu" a krátká přestávka, než se začne večerní program v hospodě, snad dopřeje malý relax účastníkům. Před 19.hodinou je již sál v hospodě plný,  meziříčská kapela s Jendou Janírkem (Machulákem) ladí nástroje a hraje zatím k poslechu. Na tanečním parketu zatím čeká na márách basa, která čeká na své pochování – na znamení klidu, který bychom měli ctít 40 dní od Popeleční středy. S pochováním basy by se také dle tradic měly pochovat zášti, sváry a hospodáři by se měli soustředit na nový rok, aby byla hojná úroda. Však pohled do sálu nám napovídá, že by to tak mohlo být, lidé se smějí, drží okolo ramen, připíjejí si na zdraví (a snad i na úrodu). V hospodě to vře,  před smuteční řečí faráře Palána z Huslenek se musí sjednávat megafonem klid. Zazní i citace z bible, ať je to se vším všudy, účastníci pochodu se loučí s basou, utírají si slzy a Aleš Dančák – smrtka - už mává kosou......Za asistence majitele nástroje (J.Boroše ml.) se zapíná basa do futrálu a na márách vynáší ven. A i když by vlastně teď měla skončit zábava, tak upravujeme zvyky a v hospodě se teprve rozjíždí – kvůli nedostatku místa se musela prostě odnést teď. A na parket naskakují živí tvorové, medvěd (nyní již alternace) bere do tance starostku, odvážné cigánky (ženy z Kateřinic) rozvlní boky a po chvíli i sem tam nějaký chlap jde do tance.

Při půlnoci je již v hospodě klid, tak uvidíme, zda ho Pržňané zachovají až do Velikonoc.